Slyšeli jste o nich, nebo jste dokonce viděli některé jejich členy.
Jaký je však jejich příběh?
Každý už ten název určitě někdy slyšel. Hell's Angels jsou nejproslulejším motorkářským gangem klubem, který má svou odnož dokonce i u nás. Jsou také označováni zkratkou 81, 8 jako osmé písmeno abecedy H a číslo 1 pro A, nebo názvem Red & White, který označuje hlavní barvy písmen loga klubu. Možná jste jeho členy dokonce i viděli v jejich vestách někde v baru, nebo se prohánět po silnici na jejich "harleyi". Jsou známí, ale přesto je obestírá rouška tajemna a odůvodněně působí dojmem lidí, do kterých člověk nechce vrazit v baru. Jak však fungují a jaká je jejich historie?
Úplné prvopočátky Hell's Angels jsou poněkud nejasné, ale víme, že vznikli v období po druhé světové válce. Jejich prvními členy byly dokonce i váleční veteráni. Název Hell's Angels se přebral od typického pojmenování pro americké vojenské oddíly. V roce 1930 natočil Howard Hughes film o vojenských letcích pojmenovaný právě Hell's Angels, a tak jsou názory, že jméno bylo převzato právě odtud. Co ještě víme jistě, je že Hell's Angels jsou původem z Kalifornie. Jejich znakem je okřídlená lebka, kterou můžeme najít v podobě nášivky na zadní straně jejich vest. Tento znak byl navrhnut Frankem Sadilkem, který se stal i jedním z prvních prezidentů klubu po reorganizaci v roce 1955.
Frank Sadilek na své motorce
Hell's Angels a každý jiný motorkářský klub se dělí na takzvané kapitoly. Tyto kapitoly fungují jako lokální odnože. Momentálně má gang 230 kapitol ve 27 zemích na 6 kontinentech. Každá kapitola má svého prezidenta, viceprezidenta, pokladníka, sekretáře a seržanta ve zbrani. Hierarchie jednotlivých kapitol se může v drobnostech lišit a každá má trochu jiná pravidla. Jednotlivé kapitoly pak často vlastní nemovitost, která slouží jako "klubovna".
Nad ostatními kapitolami v oblasti stojí takzvaná "mateřská kapitola", která zde byla první. Hell's Angels patří mezi kluby, které jsou označovány jako "outlaws", nebo také "one-percenters". Označení one percenters vychází z výroku Americké Motorkářské Asociace, která prohlásila, že 99 % motorkářů se chová podle zákona. Tím naznačovala, že zbývající jedno procento patří k oněm psancům. Jak se však člověk k takovým Hell's Angels dostane? Nejde vůbec o žádný krátký proces. Za prvé je velký důraz kladen na rasu, a tak je známo že se klub skládá především z mužů bílé pleti nad 18 let. Dále musí člověk vlastnit motocykl značky Harley Davidson, nikdy nesměl žádat o práci policisty a nesmí mít záznam o sexuálním obtěžování dětí. To je však jen začátek, aby se vůbec mohl o členství ucházet. Proces, který vede k plnému členství, může trvat i pár let a skládá se z několika fází. Nejdříve se člověk může účastnit jen pár klubových akcí a nemá žádná práva. Zde se rozhodne, jestli je pro další členy zajímavým. Poté mu je nabídnut status "associate", kde je člověk už brán více vážně, ale pořád nemá žádná práva. Status "associate" může trvat rok i dva. Poté je nabídnuta pozice "prospect".
Tehdy je už člověk brán jako vážný kandidát na plnohodnotného člena. Může už dokonce nosit vestu, ale pouze s nápisem území klubu, pořád bez oficiálního loga a dalších nášivek. V této fázi dochází k jeho hodnocení ze strany ostatních členů a člověk musí ukázat svou oddanost klubu. Až poté dojde k finálnímu hlasování, kde se rozhodne. Zajímavé také je, že ženy nikdy nemohou být plnohodnotnými členy. Když už nějaké jsou, tak jsou ke klubu pouze "přidruženy" a nesmí se účastnit porad.
Klub celkově používá systém nášivek, který není tolik odlišný od armádního. Ne, že by členové klubu měli takovou kázeň, ale hierarchie je přísně dodržována. Sami Hell's Angels mají v oficiálním názvu slovo klub, ale jejich činnosti nepatří mezi ty, co by provozovaly Rychlé šípy. Mezi věci, za které byly souzeny, patří obchod s drogami a se zbraněmi, prostituce, napadení, vražda. Samozřejmostí jsou střety s dalšími motorkářskými gangy. Klub však prohlašuje, že jsou jen fanoušky motorek a pořádají proto různé charitativní akce a jízdy. Od všech výše zmíněných případů se distancují tím, že členové jednali na vlastní pěst. I přesto se však klub jako takový účastnil nespočtu přestřelek a jiných incidentů. Hell's Angels tak dodnes zůstávají ne zcela prozkoumanou záležitostí, která však stále v lidech vzbouzí zvědavost. Mají až mytickou auru rebelů, kteří na svých motorkách brázdí krajinu a žijí nevázaný život psanců. Tomu určitě pomáhá i jejich výskyt v médiích a jejich vyobrazení na televizních obrazovkách, například v seriálu Sons of Anarchy. Ten je jimi bez předstírání inspirován. Až tedy příště uvidíte někoho v kožené vestě s nášivkou Hell's Angels, tak snad budete vědět trochu více.
Nakonec přidávám motto klubu:
"When we do right, nobody remembers. When we do wrong, nobody forgets."
Nad ostatními kapitolami v oblasti stojí takzvaná "mateřská kapitola", která zde byla první. Hell's Angels patří mezi kluby, které jsou označovány jako "outlaws", nebo také "one-percenters". Označení one percenters vychází z výroku Americké Motorkářské Asociace, která prohlásila, že 99 % motorkářů se chová podle zákona. Tím naznačovala, že zbývající jedno procento patří k oněm psancům. Jak se však člověk k takovým Hell's Angels dostane? Nejde vůbec o žádný krátký proces. Za prvé je velký důraz kladen na rasu, a tak je známo že se klub skládá především z mužů bílé pleti nad 18 let. Dále musí člověk vlastnit motocykl značky Harley Davidson, nikdy nesměl žádat o práci policisty a nesmí mít záznam o sexuálním obtěžování dětí. To je však jen začátek, aby se vůbec mohl o členství ucházet. Proces, který vede k plnému členství, může trvat i pár let a skládá se z několika fází. Nejdříve se člověk může účastnit jen pár klubových akcí a nemá žádná práva. Zde se rozhodne, jestli je pro další členy zajímavým. Poté mu je nabídnut status "associate", kde je člověk už brán více vážně, ale pořád nemá žádná práva. Status "associate" může trvat rok i dva. Poté je nabídnuta pozice "prospect".
Tehdy je už člověk brán jako vážný kandidát na plnohodnotného člena. Může už dokonce nosit vestu, ale pouze s nápisem území klubu, pořád bez oficiálního loga a dalších nášivek. V této fázi dochází k jeho hodnocení ze strany ostatních členů a člověk musí ukázat svou oddanost klubu. Až poté dojde k finálnímu hlasování, kde se rozhodne. Zajímavé také je, že ženy nikdy nemohou být plnohodnotnými členy. Když už nějaké jsou, tak jsou ke klubu pouze "přidruženy" a nesmí se účastnit porad.
Klub celkově používá systém nášivek, který není tolik odlišný od armádního. Ne, že by členové klubu měli takovou kázeň, ale hierarchie je přísně dodržována. Sami Hell's Angels mají v oficiálním názvu slovo klub, ale jejich činnosti nepatří mezi ty, co by provozovaly Rychlé šípy. Mezi věci, za které byly souzeny, patří obchod s drogami a se zbraněmi, prostituce, napadení, vražda. Samozřejmostí jsou střety s dalšími motorkářskými gangy. Klub však prohlašuje, že jsou jen fanoušky motorek a pořádají proto různé charitativní akce a jízdy. Od všech výše zmíněných případů se distancují tím, že členové jednali na vlastní pěst. I přesto se však klub jako takový účastnil nespočtu přestřelek a jiných incidentů. Hell's Angels tak dodnes zůstávají ne zcela prozkoumanou záležitostí, která však stále v lidech vzbouzí zvědavost. Mají až mytickou auru rebelů, kteří na svých motorkách brázdí krajinu a žijí nevázaný život psanců. Tomu určitě pomáhá i jejich výskyt v médiích a jejich vyobrazení na televizních obrazovkách, například v seriálu Sons of Anarchy. Ten je jimi bez předstírání inspirován. Až tedy příště uvidíte někoho v kožené vestě s nášivkou Hell's Angels, tak snad budete vědět trochu více.
Nakonec přidávám motto klubu:
"When we do right, nobody remembers. When we do wrong, nobody forgets."
Žádné komentáře:
Okomentovat
koment může přidat každý i jako anonym. není potřeba být přihlášen