Plachetnice mají oproti lodím s motory výhodu minimálních nákladů na provoz. Jenže lodní doprava závislá pouze na větru by dnes asi neobstála. Nicméně moderní technologie počítají i s vrtošivým větříkem.
V Norsku vymysleli koncept nákladní obchodní lodě nazvané Vindskip, která má nezvyklý tvar, a to právě kvůli větru. Trup lodě má v půdorysném průřezu tvar symetrického profilu křídla, jaký najdeme i letadel, což má výrazně zlepšit proudění větru kolem něho na otevřeném moři. Nejde tedy o plachetnici v pravém slova smyslu, ale je to plavidlo, které se větru svým tvarem i způsobem plavby přizpůsobuje, podobně jako klasické plachetnice.
A proč to všechno? Na klasická zaoceánské lodě samozřejmě působí všechny povětrnostní podmínky, včetně větru. Ten vytváří aerodynamický tlak na rozměrných trupech a nástavbách lodí, čímž zvyšuje spotřebu paliva. U Vindskipu však vítr proudí podobně jako kolem křídla u letadla, což samozřejmě snižuje aerodynamický odpor. Tvůrci Vindskipu vypočítali, že tato loď by dokázala na stejné trase ušetřit oproti klasickým plavidlům až 60 procent paliva a díky tomu snížit i emise dokonce o 80 procent. Není divu, že si koncept Vindskipu nechali patentovat.
K úspornému provozu by přispívaly i navigační a řídící systémy lodě. Podle povětrnostních podmínek by totiž volily optimální kurz lodě, aby byla v ideální poloze vůči směru větru. Hlavní pohon Vindskipu by obstarával elektrický generátor, jež by používal jako palivo zkapalněný zemní plyn. Náklad by byl umístěn v uzavřeném relativně vysokém trupu, na němž by byla nástavba s kabinami a palubním vybavením. Tvůrci Vindskipu ovšem počítají také s tím, že by takto koncipované lodě mohly fungovat i jako pasažérské trajekty a zaoceánské parníky.
Žádné komentáře:
Okomentovat
koment může přidat každý i jako anonym. není potřeba být přihlášen